Minulý týden jsem strávila hodně času přímo na výstavě – měla jsem totiž službu a hlídala naši společnou expozici. Vzala jsem s sebou obě děti a musím říct, že to mělo neuvěřitelné kouzlo. Starší syn sice normálně není zrovna kreslící typ, ale to kreativní prostředí plné obrazů ho tak namotivovalo, že tam celou dobu vydržel soustředěně malovat.
Líbí se mi představa, že jim takhle vytvářím trochu netradiční vzpomínky na dětství. Přistihla jsem se, že často, když třeba plánuji náš týden, říkám si, jak o tom pak asi jednou děti budou vyprávět svým dětem. Nebo kdyby se rozhodly napsat autobiografickou knížku, jak by svoje dětství popsaly? Staví to do jiného světla i ty nejbanálnější věci.
Možná tam bude věta: „Naše máma fotila květiny pod vodou a my jsme měli kuchyňskou linku věčně plnou divných rostlin. Cestou ze školy jsme jí sbírali divoké růže a mrtvé brouky, aby měla co aranžovat.“ Nebo: „Brácha sice neuměl kreslit, ale když máma vystavovala, seděl mezi rámy a z fleku namaloval celou sérii.“

Když jsme zrovna nebyli v galerii, našla jsem si konečně čas na jedno úplně nové focení. Měla jsem náladu na něco trochu temnějšího. Už delší dobu jsem chtěla pracovat se střepy skla a tentokrát jsem k nim přidala sušenou kytici, kterou jsem už dřív celou nastříkala na černo.

Po všech těch mých podvodních zátiších, kdy člověk pracuje s akváriem a v podstatě do poslední chvíle netuší, co z toho nakonec vyleze, to byla neskutečně příjemná změna. Měla jsem absolutní kontrolu nad každým detailem, nad světlem i nad výsledkem. Ta fotka mě baví a mám pocit, že je to začátek úplně nové série.

Zbytek týdne už sice probíhal hlavně v klasickém rodičovském režimu, ale i tak se mi do něj povedlo vmáčknout pár radostí. Našla jsem si chvilku pro sebe a nahodila na jehlice nový svetr.
Co se týče těch našich domácích lektvarů z dřívějšího týdne… zvrhlo se to v regulérní projekt. Musela jsem koupit zásobu malých flakonků a se starším synem teď pomocí mica pudru mícháme magické dryáky ve velkém. Chytlo nás to natolik, že jsme spolu začali celou tvořivou sérii a momentálně doma vyrábíme kompletní kouzelnické rekvizity.
A zveřejnila jsem nový článek na Substacku – o hledání klidu, telefonátech a modřencích, kvůli kterým jsem přehodnotila některé své názory. Tak mrkněte.

Jak se vyvíjel váš týden? Taky jste se pustili do nějakého nečekaného projektu?