Únorová povídka je hotová

V půlce února jsem si dala opožděné novoroční předsevzetí, že každý měsíc napíšu jednu povídku. Slibuji si od toho, že se rozepíšu a naučím se dokončovat rozvyprávěné příběhy, což doufám, že mi pomůže k dopsání knížky.

Únorová povídka se jmenuje Nejlepší zážitek v životě. Rozepsala jsem ji na dovolené což se hodně promítlo do její první verze. V ní hlavní hrdinka šetřila na stejnou dovolenou, na jaké jsem byla já, chtěla krmit rejnoky a chytat bronz na liduprázdných plážích. Při revizi, která již probíhala v Praze, jsem si musela přiznat, že to vůbec nesouvisí s dějem, a navzdory tomu, jak mě tyhle úseky bavilo psát, s největší pravděpodobností by je nikoho nebavilo číst.

Bylo zvláštní se po více jak desetileté odmlce k povídkám vrátit. Psávala jsem na střední, ale s neustále se zvyšujícím náporem učení a kvůli tomu, že jsem všechnu svou kreativní energii věnovala tomu, abych se naučila fotit, jsem přestala. Když jsem psala dřív, většinou vznikaly kraťoučké útvary, jež byly dost často spíš popisem atmosféry, kterou jsem chtěla ostatním zprostředkovat, než uceleným dějem. Taky jsem si dřív nelámala hlavu s tím, že bych po sobě povídky nějak víc upravovala. Proto mě teď překvapilo, jak je celý proces náročný a že i na pěti stránkách je možné nasekat spoustu faktických chyb. (O tom, že jsem začala psát v ich formě a skončila v er formě, je snad lepší se ani nezmiňovat.)

Neskutečně mě bavilo promýšlet, jak budou fungovat jednotlivé zákonitosti toho, co se v příběhu děje. Promýšlela jsem to dnem i nocí. Přes den jsem se nikam nehla bez malého černého zápisníku a když mě něco zajímavého napadlo před spaním, hned jsem to datlovala do mobilu. A díky tomu jsem si aspoň trochu připadala jako nefalšovaná spisovatelka.

Dneska mě ve vlaku napadl motiv na březen a už se nemůžu dočkat, až zase začnu psát!

Únorovou povídku si můžete přečíst tady.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *