Přečteno za červenec

V červenci jsem neměla moc času na čtení. Kdo by si bral knížky na roadtrip nebo na vodu? V měsíci jsem měla volný jediný čtecí víkend, ale povedlo se mi za tu dobu pokořit dvě knížky, aby tento seznam nezel prázdnotou. Co jsem přečetla?

Lilly Singh: How to Be a Bawse
Knížka od jedné z nejslavnějších Youtuberek na mě vyskočila náhodou. I když jsem se zapřísahala, že letos nebudu číst žádné do života kecající tituly, byla jsem v knižní nouzi a rozhodla jse se udělat výjimku. Nebylo to špatné čtení, knížka obsahuje užitečné rady, ale nejsem cílovou skupinou, pro kterou byla napsaná. Nějak se nedokážu přenést například přes to, když se v běžném textu používají hashtagy nebo přes neustále se objevující popkulturní narážky.

4/5

Robert Fulghum: Slova, která jsem si přál napsat sám
Knížky od Fulghuma jsou pro mě vždycky pohlazením na duši. Slova, která jsem si přál napsat sám, nemají klasický formát krátkých esejů jako jeho jiné knížky, ale jedná se o sesbírané citáty, které ovlivnily autorovo smýšlení. Jsou tématicky rozdělené a doplněné jeho komentáři. Přivedl mě k několika spisovatelům, které si chci přečíst. A celkově mě kniha dostala do dobré nálady, přesně jak jsem očekávala.

5/5

Jane Austen: Pýcha a předsudek
Z více směrů ke mně přišla chvála na to, jak je Austenová skvělá ve tvorbě charakterů. Navíc je léto a Pýcha a předsudek mi přišly jako vhodná prázdninová literatura. Potvrdilo se mi, že postavy v knížce jsou opravdu super a i když je jejich popisu věnováno jen několik řádků, dokázala jsem si všechny živě představit. Příběh byl předvídatelný (s ohledem na dobu, kdy byla knížka napsaná, se není čemu divit) a musela jsem přemýšlet, jak moc se knížkou inspiroval tvůrce Downton Abbey.

4/5

Irena Dousková: Hrdý Budžes
Příjemná jednohubka, na kterou mě nalákala kamarádka, která už několik let básní o divadelní hře, jež je napsaná základě této knížky. Mám ráda literaturu zabývající se komunistickým Československem kvůli tomu, jak málo informací o té době mám. Knížka má být hořkosladká komedie. Osobně jsem se u ní příliš nenasmála, ale to nijak nesnížilo požitek ze čtení.

5/5

1+

Přečteno za březen

Pokrm bohů – Terrence McKenna
McKenna je uznávaný etnobotanik a z více zdrojů jsem na tuto knížku slyšela chválu. Očekávala jsem od ní popis toho, jak jsme si v naší západoevropské kultuře hledali cestičky k různých druhům návykových látek. Kniha tématiku sice obsahovala, ale přišlo mi, že nepokrývala zásadní fakta, ale autor spíš vybíral ty drobnosti, které podporovaly jeho hypotézu o tom, že v pravěkém vývoji lidí sehrály významnou roli halucinogeny. Úvaha sama o sobě byla zajímavá svým silně nekonvenčním přístupem, ale bohužel mi nepřišlo, že by byla fakticky podložená.

3/5

Aristokratka na koni – Evžen Boček
Třetí díl Aristokratky mi zatím přišel nejvtipnější. Líbily se mi různé fomy, kterými Boček příběh vyprávěl. A hlavně jsem ocenila vstup nových postav na scénu, což oživilo vyprávění a přidalo nové zápletky. Knížka byla příjemná oddychovka na dva večery a jsem zvědavá, jaké bude divadelní představení na její motivy, na které se za měsíc chystám.

4/5

Divočina – Cheryl Strayed
Téhle knížce jsem dlouho vzdorovala kvůli tomu, jaký kolem ní byl všude humbuk. Pak jsem viděla rozhovor s autorkou a působila na mě jako rozumná ženská. Proto jsem se rozhodla, že dám knížce šanci. Na příběhu jsem oceňovala, jak upřímně byl odvyprávěný. Navíc jsem s autorkou soucítila v její zálesácké neznalosti. Jsem na tom totiž podobně. Miluji trávit čas v přírodě, ale rozhodně bych se nenazvala ostříleným zálesákem. Po přečtění jsem zkoukla i film, ale v porovnání s knížkou mi přišel jako ztráta času.

3/5

Už hořela, když jsem si do ní lehal – Robert Fulghum
Nebyla to Školka a první třetina mě ani trochu nebavila. Ale jsem ráda, že jsem to na začátku nevzdala, protože každé další vyprávění bylo milé pohlazení na duši.

4/5

Američtí bohové – Neil Gaiman
Vážně moc jsem se snažila mít tuhle knížku ráda, ale nešlo to. Sice jsem si užívala, jakým stylem byla napsaná, ale děj mi přišel nudný. Jako by se všechno dělo někde mimo knížku. Přiznávám, že asi v devadesáti procentech jsem to vzdala, protože už jsem se víc nedokázala nutit do čtení. Nic to ale nemění na tom, že se už těším na stejnojmenný seriál, který má vyjít každým dnem.

3/5

Tajný život stromů – Peter Wohlleben
Kniha pojednává o tom, jak komplexně funguje lesní ekosystém, jestliže do něj nezasahují lidé. Jsou v ní popsány vztahy mezi stromy a jinými rostlinami, životní cykly stromů nebo to, jak spolu komunikují pomocí spletité kořenové sítě. Informace, které knížka sděluje, musí v každém vyvolat přání, ať je víc lesů ponecháno jen samo pro sebe. Bohužel jsem knížku přečetla tak rychle, že si nepamatuji úplně všechno, co v ní bylo napsáno, ale nepochybuji o tom, že se k ní v budoucnu vrátím.

5/5

 

Uložit

Uložit

Uložit

0