Přečteno za červenec

V červenci jsem neměla moc času na čtení. Kdo by si bral knížky na roadtrip nebo na vodu? V měsíci jsem měla volný jediný čtecí víkend, ale povedlo se mi za tu dobu pokořit dvě knížky, aby tento seznam nezel prázdnotou. Co jsem přečetla?

Lilly Singh: How to Be a Bawse
Knížka od jedné z nejslavnějších Youtuberek na mě vyskočila náhodou. I když jsem se zapřísahala, že letos nebudu číst žádné do života kecající tituly, byla jsem v knižní nouzi a rozhodla jse se udělat výjimku. Nebylo to špatné čtení, knížka obsahuje užitečné rady, ale nejsem cílovou skupinou, pro kterou byla napsaná. Nějak se nedokážu přenést například přes to, když se v běžném textu používají hashtagy nebo přes neustále se objevující popkulturní narážky.

4/5

Robert Fulghum: Slova, která jsem si přál napsat sám
Knížky od Fulghuma jsou pro mě vždycky pohlazením na duši. Slova, která jsem si přál napsat sám, nemají klasický formát krátkých esejů jako jeho jiné knížky, ale jedná se o sesbírané citáty, které ovlivnily autorovo smýšlení. Jsou tématicky rozdělené a doplněné jeho komentáři. Přivedl mě k několika spisovatelům, které si chci přečíst. A celkově mě kniha dostala do dobré nálady, přesně jak jsem očekávala.

5/5

Jane Austen: Pýcha a předsudek
Z více směrů ke mně přišla chvála na to, jak je Austenová skvělá ve tvorbě charakterů. Navíc je léto a Pýcha a předsudek mi přišly jako vhodná prázdninová literatura. Potvrdilo se mi, že postavy v knížce jsou opravdu super a i když je jejich popisu věnováno jen několik řádků, dokázala jsem si všechny živě představit. Příběh byl předvídatelný (s ohledem na dobu, kdy byla knížka napsaná, se není čemu divit) a musela jsem přemýšlet, jak moc se knížkou inspiroval tvůrce Downton Abbey.

4/5

Irena Dousková: Hrdý Budžes
Příjemná jednohubka, na kterou mě nalákala kamarádka, která už několik let básní o divadelní hře, jež je napsaná základě této knížky. Mám ráda literaturu zabývající se komunistickým Československem kvůli tomu, jak málo informací o té době mám. Knížka má být hořkosladká komedie. Osobně jsem se u ní příliš nenasmála, ale to nijak nesnížilo požitek ze čtení.

5/5

1+

Přečteno za květen

Geniální přítelkyně – Elena Ferrante
Knížka, o které se mluvilo snad na každém knižním blogu, který jsem viděla. Z toho důvodu jsem k ní byla dost skeptická, ale musím uznat, že si opěvování zaslouží. Centrálním motivem je přátelsktví dvou dívek pocházejících z chudé neapolské čtvrti. Je vylíčeno s takovou upřímností, s jakou jsem se ještě nesetkala. Nedávno vyšel i druhý díl, který si určitě plánuji také přečíst.

4/5

Mapa Anny – Marek Šindelka
Sbírka povídek, ve kterých se toho ve skutečnosti až tak moc neděje, ale milovala jsem, jakých detailů si autor všímal, a poetiku, která byla všemi příběhy protkaná. Jeho další knížku, Únavu materiálu, si teď šetřím, až se dostanu do nějaké nostalgické nálady, abych si ji pořádně vychutnala.

5/5

Příběh služebnice – Margaret Atwood
Příběh služebnice na mě na Goodreads pravidelně vyskakoval v seznamech knih, které by si každý měl alespoň jednou za život přečíst. Když jsem pak zjistila, že se začne vysílat seriál, který je podle knížky natočený, bylo mi jasné, že přečtení nemůžu déle odkládat. A stálo to za to! Už dlouho se mi nestalo, že bych kvůli nějaké knížce musela ponocovat, abych ji dočetla.

5/5

Zázračný úklid – Marie Kondo
Na Zázračný úklid jsem čekala víc než půl roku, než na mě dojde řada v rezervacích v knihovně. Přečetla jsem ho na cestě do Brna a zpátky a hned po návratu domů jsem se pustila do úklidu. Byla jsem tak namotivovaná, že jsem vyhodila i věci, které jak postupně zjišťuji, docela potřebuji. Takže jestli mohu něco doporučit, s úklidem pár dní počkejte, ať pak nelitujete jako já.

4/5

Sapiens – Yuval Noah Harari
Kniha o trendech, které ovlivňují vývoj lidské společnosti – od kognitivní revolute, přes objev zemědělství až po objev nukleární bomby. Celkově šlo o zajímavé čtení, ale spíš bych ho brala jako obecný úvod k jednotlivým tématům.

4/5

Atlas zemí, které neexistují – Nick Middleton
Kniha má nádherný design, ale obsahově není příliš rozsáhlá. Přečetla jsem ji za necelý večer a spíš bych si ji dokázala představit jako články na blogu. Vzhledem k tomu, že jsem ji měla půjčenou z knihovny, nijak mi to nevadilo, ale kdybych ji kupovala, byla bych zklamaná. Nicméně šlo o zajímavé čtení, nevěděla jsem, že jsou i státy třeba o jednom obyvateli, které usilují o mezinárodní uznání.

3/5

V květnu jsem ještě rozečetla a nedočetla Na cestě od Kerouacka. Vážně jsem se snažila tím prokousat už jen kvůli tomu, že je knížka označovaná za beatnickou bibli, ale sazba textu byla tak nepřátelská, že jsem to vzdala.

Doma jsem měla také Čerpadlo 6, z něhož jsem přečetla první povídku. Ta nebyla špatná, ale nebyla ani tak dobrá, aby mě to přesvědčilo, abych ve čtení pokračovala.

 

Uložit

Uložit

0