9 tipů, jak se stát absolutně nejlepším běžcem

Uběhl rok od mého prvního koketování s během. Hodně se toho změnilo a já cítím nutkání předat vám nové, těžce nabyté tipy na to, jak běhat lépe, rychleji a krásněji!

  1. Běhejte těsně po jídle. Skvěle tak budete vnímat vlastní tělo (minimálně žaludek). Stejný efekt se dostaví i po vypití sklenky (až tří) vína.
  2. Běhejte před jídlem. Díky mžitkám a zatmívání před očima budete mít pocit jako po požití lehkých halucinogenů.
  3. Běhejte za pravého poledne. Skvěle se opálíte. A ten úžeh brzy přejde.
  4. Běhejte po tmě. Když nevidíte pod nohy, je to hned napínavější.
  5. Běhejte v zimě. Otestujete, jaká je vaše prahová teplota pro nastydnutí a zánět průdušek.
  6. Běhejte neznámé trasy po městě. Poznáte spoustu zajímavých míst. A třeba na takovou čtyřproudovou silnici s žádnou jinou možností, kudy běžet, jen tak nezapomenete.
  7. Běhejte neznámé trasy po lese. Močály, rozvodněné řeky, kanci, mravenci – všechno to budete mít z první ruky.
  8. Běhejte za deště. Skvěle vám to opláchne brýle a boty.
  9. Běhejte se zvířaty. Když vás budou pronásledovat třeba takové rozzuřené čivavy, sami sebe překvapíte, co za rychlost zvládnete vyvinout.

Jak každý zodpovědný běžec ví, samotným během to zdaleka nekončí! Přidávám proto ještě několik bonusových rad na závěr:

  • Běh, který jste nesdíleli na sociálních sítích, jako byste neběželi!
  • Jestli vám nebudou ladit tkaničky na botách se spoďárama, můžete se jít rovnou zakopat!
  • Spoďáry a tkaničky samozřejmě musí být Nike!

Jak jste na tom s běháním vy?  Nazouváte tenisky s láskou nebo tomu vzdorujete?

Uložit

Co jsem se naučila tak nějak přes léto a kus podzimu

  1. Chemopren je vynikající záležitost. Nemusí sice slepit zrovna boty, které spravujete. Ale ruce, silonky, kabelku, podlahu a peněženku oblepí dokonale.
  2. Je možné popálit se o myčku nádobí.
  3. Ač se to může zdát nemožné, opravdu jde, aby běžecký okruh byl CELOU dobu do kopce.
  4. Jsou dvě fáze dospělosti. V první fázi víte, které víno je dobré, abyste mohli machrovat před ostatními.
    Ve druhé fázi víte, které je šroubovací, abyste mohli chlastat kdykoli a kdekoli.
  5. Při přípravě pokrmů je dobré být flexibilní. Vemte si třeba takové sušenky. Když se roztečou na plechu, začněte tvrdit, že vaším záměrem byla buchta. Když se vám po vyndání z trouby rozsype, uvědomte si, jak vynikající kaši jste připravili!
  6. Když po dlouhé době vyjedete s autem a píchnete a vzápětí vytáhnete kolo a píchnete i na něm, můžete být jedině rádi, že na vodu se nechystáte v nafukovacím člunu.
  7. Někteří lidé mohou být tak vyděšení, že vám nabourali do auta, že sice ujedou pryč, ale ohleduplně vám na místě nechají alespoň svůj nárazník.
  8. Běh je nebezpečný sport! Mě při něm dneska pronásledovala a pak málem pokousala smečka čtyř rozzuřených čivav. (A ano, bylo potupný, že mě dohnaly!)

Co jsem se naučila v dubnu

  • Při běhu se můžete cítit jako postava ze seriálu.Ta, kterou zavraždí někde v roští, aby hlavní hrdinové měli co vyšetřovat.
  • Když už si budete myslet, že život nemůže být o moc jednodušší, Zewa vymyslí splachovací ruličky od toaletního papíru. Ten pocit, kdy ji prostě lupnete do mísy, je k nezaplacení!
  • Google mě opravdu zná – při navigování mi vždycky přidá deseti minutovou rezervu na bloudění.
  • Když budete sousedům otevírat s šedou jílovou maskou na obličej, budou se vás trochu bát.
  • Důvody k tomu mít ráda své poprsí jsou různé. Kamarádka to má třeba takhle: “Já mám svoje prsa ráda… Zakrývají mi břicho.”
  • Když vám při pečení někdo řekne: “No jasně, klidně to tam narvi všechno,” většinou to myslí ironicky. ( Pamatujte si to, když k pusinkám dosypáváte přes půl kila cukru. Zabráníte tomu, aby vám z nich vznikl karamel.)

Jak jsem si šla zaběhat

Nejdřív mi to vychválila kamarádka. A ještě ten večer i moje sestra. Že prý vůbec nevadí, že už je skoro listopad, a jde to dělat i v zimě. Že u ničeho jiného si tak nevyčistíte hlavu od stresu. A ta svoboda, kterou zažijete!

Když takové ódy slyšíte a hned ze dvou nezávislých zdrojů, tak vás to prostě namotivuje!

A tak jsem si obula boty, stáhla aplikaci do mobilu, vyštrachala starou sportovní bundu a šla si zaběhat na pole za paneláky, kde jsem v létě během pomalých romantických procházek běžce potkávala. Tenkrát jsem na ně koukala jako na mimozemšťany, ale pryč s předsudky.

Hned před domem jsem se minula se sedmnácti letou slečnou, která můj sportovní outfit sjela tak znechuceným pohledem, že jsem skoro dostala chuť jít se za svou neestetičnost omluvit. A vrátit se zpátky domů, abych nepohoršila někoho dalšího. Naštěstí (nebo bohužel?) jsem si včas uvědomila, že za mě uvažuje lenost, a pokračovala.

Prvních pět minut jsem si připadala jako trénovaný olympionik a úplně jsem cítila tu volnost a svobodu. To když jsem se rozehřívala rychlou chůzí.

V následujících patnácti minutách jsem byla naprosto unesená z toho, že jsem schopná běžet dál než k ujíždějící tramvaji. Ostrou bolest v boku a křupání v kolenou jsem hrdinně ignorovala (při cestě zpátky už to bohužel tak snadno nešlo).

Zbývající čtvrt hodinu jsem si nadávala, proč jsem sakra doběhla tak daleko, když se teď stejnou vzdálenost musím vracet.

Takže za mě osobně zůstanu nadále při tom, že na běžce budu koukat jako na mimozemšťany, co mají zvláštní sklon k sebetrýznění a teď na podzim ještě zvýšenou odolnost proti chladu.

Ale je pravda, že hlavu si pročistíte – veškerou mozkovou kapacitu bude zaměstnávat akutní nedostatek kyslíku a na vymýšlení blbostí nezbude prostor.

Uložit